Vojáci ze Židovské brigády vzali spravedlnost do svých rukou

Když mluvíme o Židech jako obětech nacistické režimu, vybavují se nám i obrázky, jak spořádaně kráčí z vlaku, který je přivezl do nějakého německého vyhlazovacího tábora, na „selekci“, jež většině přinesla bezprostřední smrt a ostatním ještě nějaké týdny či měsíce života. A ti odsouzení k smrti, mnozí z nich to ani nevěděli, pak dále pokračují do „sprch“, kde skončil jejich život, někdy i celých rodin.

Byli však i jiní Židé, kteří již dříve žili v Palestině. Z nich anglická správa vytvořila tzv. Židovskou brigádu, jež po řádném vojenském výcviku byla nasazena na italskou frontu. Zde židovští vojáci se naučili vítězit nad Němci. Do bojů šli s velkým nasazením. Věděli zčásti o vraždění svých souvěrců v koncentračních táborech. Chtěli Němcům odplácet. Zvláště když se sami přesvědčili, jak s jejich souvěrci Němci zacházeli. Mluvili s osvobozenými vězni. Jejich vyprávění se jim zdálo až neuvěřitelné. Bylo však pro ně velmi inspiratrivní.

V brigádě bylo sice nejvyšší velení britské, ale důstojníci jednotky byli Židé. Vedle této vojenské struktury, existovala i jiná, utajená. Důvěrníci Hagany, mezi nimiž byl i Carmi, měli v brigádě velké slovo a těšili se silné autoritě. Co Hagana doporučila, to v jednotce platilo. Carmi a jeho skupina začali pátrat po nacistických zločincích. Dozvídali se stále nové a nové údaje. Zpočátku mysleli i na to, že jejich stále se zvětšující seznam předají příslušným orgánům k vyšetření a výkonu spravedlnosti. Pak se však rozhodli pro krátké a, podle jejich názoru, efektivní řešení. Z 18ti stránkového seznamu jmen, vybral nižší důstojníky a jejich seznam předal svým nadřízeným ve zpravodajské jednotce. Vysoké důstojníky a příslušníky SS měl stihnout jiný osud. Carmi pro sebe si budoucí akce zdůvodnil. Židovská čest vyžaduje i židovskou odplatu, tak své rozhodnutí zdůvodnil. Dobrovolníci vytvořili několik skupin, které se ze své tajné základny rozjížděli po bližším i vzdálenějším okolí. Již brzy zjistili, že existuje síť, která esesákům dává peníze, zajišťuje jim nové doklady, s nimiž je posílá hlavně do Jižní Ameriky. Část takové sítě byla i rakouském  pohraničí. Pavouci sídlili v jedné místní pivnici.

Jeden židovský voják, tentokrát v úloze poručíka SS, Ernsta Hackera, který sloužil na Ukrajině v Einsatzgruppen, a proto je spojenci hledán, vstoupil do pivnice a u výčepu mluvil a mluvil. Přistoupili k němu dva muži. Kdo jste, možná, že vám budeme moci pomoct. A tak se dostal k šéfovi místní sítě. Byl to plukovník SS, který sloužil v Rize. Brzy po odchodu z hostince byl plukovník zatčen. Ernst Hacker se najednou stal židovským vojákem a pronesl: „Ve jménu židovského národa… odsuzuji vás k trestu smrti.“ Rozsudek byl vykonán.

V brzké době byl jménem židovského národa popraven jeden dozorce a jedna dozorkyně z koncentračního tábora. Židovští mstitelé měli na sobě uniformu britské vojenské policie. Následovali i další. Carmi a jeho druzi po čase předpokládali, že takto bylo potrestáno dvě stě až tři sta nacistických zločinců.

Jednou náhodně objevili v horské lesní chatce skupinu asi 15ti lidí. Když je nechali vysvléct z košilí, dva měli vytetovanou v podpaží krevní skupinu. 13 zajatců odvedli do tábora a předali zpravodajské jednotce. 2 esesáky vzal Pelz a Givon na stezku vedoucí k vrcholku hory. Pak Pelz pronesl slova rozsudku: „Ve jménu židovského národa vás odsuzuji k smrti.“ Givon napřed jednoho a pak druhého muže popostrčil přes okraj propasti. Tak i jinak končili němečtí váleční zločinci, kteří se dostali do rukou židovských mstitelů.

Podle knihy „Brigáda“ od autora Howarda Bluma.

Připravil Dr. O. Tuleškov